Katarína aneb Krása zabíjení fašistů
Next Generation verweigert Familientradition. Das Erfolgsstück aus Avignon erstmals in deutscher Sprache. In dieser portugiesischen Familie gibt es eine ungewöhnliche Tradition: Immer zum Jahrestag der Ermordung der Landarbeiterin Catarina Eufémia am 19. Mai 1954 durch Schergen der Diktatur wird ein Faschist getötet. Stets beginnt der Tag als wohlgelaunte Familienfeier und endet mit der Erschießung eines Delinquenten. Hier wird anscheinend Unrecht gerächt. Doch diesen Sommer rumort es in der Familie. Die jüngste Generation stellt infrage, was seit drei Generationen zelebriert wird. Eine Tochter lehnt als Veganerin neuerdings das Festmahl (Schweinsfüße nach Familienrezept) ab, während die andere das Ritual der Erschießung verweigert und bezweifelt, ob Gewalt überhaupt ein legitimes Mittel zur Verteidigung von Freiheit und Demokratie sein kann.
Next Generation se vzpírá rodinné tradici. Úspěšná hra z Avignonu poprvé v němčině. V této portugalské rodině existuje neobvyklá tradice: vždy o výročí smrti zemědělské dělnice Katariny Eufémie, kterou 19. května 1954 zavraždili přisluhovači diktatury, je zabit jeden fašista. Takový den vždy začíná jako veselá rodinná oslava a končí zastřelením jednoho delikventa. Zřejmě se tu tedy mstí bezpráví. Letos to však v rodině vře. To, co se slavnostně odehrává již po tři generace, teď zpochybňuje ta nejmladší. Jedna z dcer, veganka, v poslední době odmítá slavnostní pokrm (vepřové nožičky podle rodinného receptu), zatímco druhá se zdráhá uznávat rituál zabíjení a pochybuje o tom, že by násilí mohlo být legitimním prostředkem k obraně svobody a demokracie.